Mediace jako nástroj sanace rodiny

15.9.2013 V současné době existuje již řada organizací zabývajících se podporou rodin v krizové situaci, případně v situacích, kdy potřebují psychosociální pomoc. Sanaci nabízí jako možný nástroj nastolení stability v rodinném systému.

V sociální oblasti je pojem sanace rodiny zaznamenán poprvé v roce 2003, kdy jej zmínil O. Matoušek. 

Z praxe známe multi-disciplinární týmy, které zaštiťuje PMS v trestní oblasti, v oblasti občanskoprávní se tyto možnosti realizují při práci pracovníků SPOD, případně v setkání komunitních skupin. Otázkou zůstává, zda je takové setkání účelné pro zajištění pomoci konkrétní rodiny v dané krizové situaci. Je proto důležité podporovat organizace, které tuto službu nabízejí standardně, pružně a efektivně.

Pro vysvětlení termínu sanace rodiny sáhnu do literatury. V publikaci Sanace rodiny od V. Bechyňové a kol. se píše, že jde o postupy , které vedou k obnově fungování rodiny. Jsou opakem postupů vyčleňujících některého člena rodiny kvůli tomu, že někoho ohrožuje, popř. že je sám ohrožen.

V Návrhu Koncepce RP 2011-2014 ke dni 21.9.2011 se v kapitole Podpora rodin se specifickými potřebami píše, že v případě sanace  biologické rodiny s ohroženými dětmi je nutné poskytnout služby, které napomohou k zachování funkčnosti rodiny.

Sanace rodiny je oblast podporující fungování a zachování rodiny. Jedná se o metodu preventivní práce s rodinou v případech ohrožení vývoje dítěte.

Při širokém pojetí tohoto konceptu je sanace rodiny vnímaná jako jeden z nástrojů podpory rodičů, kteří obtížně zvládají péči o své děti. Důsledkem bývá neprospívání dítěte v rodině.  Bývá to v situacích, kdy se rodina stává z jakéhokoliv důvodu outsiderem ve společnosti nebo při nejistotě ve finanční situaci rodiny, v oblasti bydlení atd.

Z předchozího textu vyplývá, že sanace rodinných systémů je metodou první volby. To znamená, že společný a dohodnutý postup všech zainteresovaných  pracovníků, zejména však samotné rodiny., může zaručit efektivní řešení aktuální situace rodiny. Je možné předpokládat, že předejde možným soudním opatřením, soudním jednáním anebo exekučním zásahům do rodiny.

Nabízí se otázka, jak zajistit takové setkání. Výše zmíněná Koncepce RP zmiňuje rodinnou mediaci jako možný přístup. V mediaci jde o setkání stran u nezávislého odborníka, „mediátora“, který pracuje s konfliktní situací v rodině tak, aby došlo mezi jednotlivými stranami k souladu, případně k dohodě společného postupu. Rodinná mediace bývá využívána při rozvodech, tzv. rozvodová mediace nebo při interních konfliktech přímo uvnitř rodiny. Mediátor pečlivě analyzuje konfliktní situaci a pomáhá stranám, aby samy našly efektivní řešení dané situace.  Je možné také připustit silnější vliv evaluativní mediace, kdy mediátor aktivně do hledání řešení zasahuje, může i řešení nabídnout, pokud to vyžaduje aktuální situace v rodině a je ohrožena stabilita rodinného systému nebo její rodinný příslušník.

Mediace bývá považována jako metoda mimosoudního řešení sporů a mediátor umí pracovat s různými stanovisky stran.

Na závěr se stanoví Individuální sanační plán neboli dohoda dalšího postupu v rodině, kde se přesně určí:

  1. Cíl – cílový stav
  2. časový úsek
  3. minimální časový úsek, který kdy se vyhodnotí efektivnost realizace
  4. jsou domluveny znaky, podle kterých bude efektivita hodnocena

V neposlední řadě je možné podotknout, že tyto postupy, tedy jak sanace rodinných systémů, tak rodinná mediace v poslední době vzrůstají na významu. Používají se v sociální práci s rodinou v různých oblastech. Jen zmíním aktuálně pěstounskou péči, pak v případech možné úvahy o výchovných opatřeních, dále u drogově závislých dětí, mladistvých a dospělých. V případech domácího násilí se tato metoda využívá, což je zmíněno i ve výše uvedených studiích.


Mgr. Ivana Mikušková, dialogs.cz

Uherské Hradiště


Použitá literatura:

Koncepce RP 2011-2014 ke dni 21.9.2011

V. Bechyňová, Sanace rodiny, Portál, Praha 2011.

O. Matoušek: Slovník sociální práce. Portál, Praha 2003.